Rady a tipy

Pojem doba hoření/přikládání

 

Doba hoření a doba přikládání jsou i přes velmi blízce znělé výrazy pojmy zcela odlišné. Dobou hoření se myslí čas, za jaký kamna spálí danou energii uloženou ve dřevě (1kg dřeva = cca 4kW), tzn. dřevo přestane hořet plamene. Děje se tak většinou při otevřeném primárním vzduchu a měří se tak výkonnostní stupnice kamen. Kamna by tak měla dosáhnou spálení deklarovaného výkonu (uloženého ve dřevě) za jednotku času (většínou 45 – 60 minut).
Doba přikládání pak udává čas, kdy zákazník „musí“ přiložit do topeniště. Velmi často se tento termín stává marketingovým nástrojem výrobce a není uváděn přesně i s ohledem na fakt, že každá společnost tento čas určuje jinak. Proto se lze tak setkat také s hodnotami 16 hodin a déle, které jsou zcela nereálné a zavádějící, kdy výrobce uvádí čas úplného vyhasnutí. Správně se dobou přikládání určuje čas, kdy dřevo odhoří na žhavé uhlí a vytvoří se tak „žhavé lože“, stejně tak, jak je to uvedené u produktů OSBURN, ENERZONE atd. od společnosti SBI Int..

 

Jaké dřevo používat?

 

V České republice se spalování biomasy, především dřeva, těší stále větší popularitě. Jedná se o palivo, které se řadí mezi obnovitelné zdroje energie. Je to surovina běžně dostupná, kterou lidé energeticky využívají na topení, ale také na ohřev teplé vody a na vaření. Se začátkem topné sezóny se výrazně zvyšuje poptávka po tomto zdroji energie, ale nutno dodat, že koupit suché dřevo za rozumnou cenu je velmi složité. Většinou je dostupné pouze dřevo mokré – surové.
Obecně se doporučuje, že dřevo určené pro kvalitní spalování by nemělo mít více než 20 % vlhkosti (pokud je v textu uvedena jako jednotka %, jedná se o procenta hmotnostní). Čím menší je podíl vody ve dřevě, tím větší množství energie se při spalování uvolní do vytápěného prostoru, popř. topného systému. Pokud je čerstvě pokácené dřevo (vlhkost cca 40–50 %) uloženo pod venkovním přístřeškem přibližně 2 roky, dojde k jeho vysušení na vlhkost cca pod 20 %. Ale poznáme, jak vlhké dřevo doma máme? Jsme si schopni sami stanovit obsah vody v palivovém dříví a zjistit hodnotu jeho výhřevnosti? Cílem tohoto článku je, abychom se to naučili a vystačili si s běžným vybavením domácnosti.

 

Složení dřeva

 

Pokud se díváme na dřevo jako na palivo, můžeme říci, že se skládá z hořlaviny (h) a balastu. Hořlavina (uhlík a vodík) je ta část, kterou v palivu chceme, protože je nositelem energie. Balastem nazýváme tu část paliva, která je v palivu obsažena, ale nepřináší žádný energetický zisk, hovoříme o vodě (W) a popelovině (A). Se snižujícím se obsahem vody a popeloviny se zvyšuje kvalita paliva, snáze a účinněji se spaluje a obsahuje více energie. Se snižujícím se obsahem popeloviny se zmenšují emise tuhých znečišťujících látek (prachu) a zmenšuje se náročnost údržby spalovacího zařízení (odpopelnění – tuhý zbytek po spálení nazýváme popelem). Velkou výhodou dřeva je, že má obsah popeloviny menší než 1 %.
V praxi jsou používány dvě různá vyjádření vlhkosti dřeva: tzv. vlhkost dřevařská a energetická. Jaký je mezi nimi rozdíl? Vlhkost dřevařská se stanovuje jako poměr množství vody ve vzorku k hmotnosti suchého vzorku dřeva.

 

Vlhkost dřevařská se stanovuje jako poměr množství vody ve vzorku k hmotnosti suchého vzorku dřeva.

 

 

Čerstvě pokácený strom může být z poloviny tvořen vodou (záleží na druhu dřeva a období pokácení). V tomto případě tedy jeden kilogram surového dřeva obsahuje cca půl kilogramu vody. Dle výše uvedené definice je jeho dřevařská vlhkost rovna 100 % a energetická je 50 %. Pro energetické využití (spalování) budeme dále hovořit o energetické vlhkosti. Kdyby dřevo bylo naprosto suché, tak by jeho výhřevnost byla cca 17 MJ/kg. Výhřevnost je přímo úměrně závislá na obsahu vody ve dřevě. Co se děje s kusem dřeva během přirozeného sušení je názorně zobrazeno na obrázku.

 

Co se děje s kusem dřeva během přirozeného sušení

 

 

Co je to zplyňování?

 

Zplyňování biomasy je proces termochemické přeměny pevného materiálu (dřeva, dřevěných briket, pelet atd.) na plyn, který se dále používá jako palivo.

 

Jak funguje zplyňování?

 

Ze suché biomasy ( ideální vlhkost do 18-ti %) se působením vysokých teplot uvolňují hořlavé plynné složky, tzv. dřevoplyn, který se pak přivedeným předehřátým vzduchem zapaluje ve zplynovacích trubicích, nebo komorách. Tyto jsou umístěny v horní části spalovací komory proto, že uvolněný dřevoplyn stoupá přirozeně vzhůru a zde se také hromadí. Při zplynování se tak minimalizuje odhořívání dřeva, tzn. dřevo přestává hořet plamenem a plameny samotné jsou vidět hlavně ve vrchní části spalovací komory.

 

Proč si koupit kanadská krbová kamna?

 

Krbová kamna nebo vložky si vybíráme téměř na celý život a tak je třeba věnovat tomuto výběru značnou pozornost. Na trhu si nabízí bezměrné množství krbových kamen a vložek, které jsou někdy i záměrně „prodávány“ s vlastnostmi, které jim nejsou vlastní. Příklad takových kamen mohou být kamna na dřevo s tzv. terciálním spalováním, které je pouze marketingovým pojmem a vypovídá o přívodu vzduchu, nikoli o spalování samotném, protože při spalování dřeva lze spalovat pouze samotnou biomasu, nebo plyny v ní obsažené a není nic třetího, co by se dalo využít a hoření přeměnit v energii.
Kanadská krbová kamna od OSBURN a ENERZONE nabízí tu nejmodernější bezroštovou technologii dvoustupňového spalování, díky které získáte maximum energie obsažené ve vašem dřevě a ušetříte tak až 50% paliva. Úspora finanční tak není jediná. Tento fakt znamená, že vám ušetří také 50% práce a času při manipulaci se dřevem, jeho řezání, štípání atd. a 50% času a práce při vybírání popela, protože zde se tak děje 1-2x do měsíce.To však není jedinou charakteristikou kanadských krbových kamen, která posunují tato kamna a vložky na zcela jinou úroveň a dělají je tak výjimečnými.

Kam dál?